Vlasta
Chramostová
Filmová a divadelní herečka
1926
|
2019
Od roku 1950 členka činohry Divadla na Vinohradech v Praze, které tehdy organizačně spadalo pod Československou lidovou armádu. Od počátku sedmdesátých let a po celá osmdesátá léta měla kvůli svým aktivitám v disentu zakázáno veřejně vystupovat a k herecké kariéře se vrátila až po listopadu 1989. Od roku 1991 až do roku 2010 byl členkou činohry Národního divadla.
Poprvé se o ni začala zajímat Vojenská kontrarozvědka v roce 1954, ale Chramostová tehdy nabídku spolupráce odmítla. Podruhé byla kontaktována v roce 1957, kdy nakonec ke spolupráci svolila. Uvolnění, které přišlo s nástupem Nikity Chruščova do čela KSSS, a politika destalinizace způsobily, že komunistickou stranu i v Československu lidé začali vnímat jinak: „Ti dva nevítaní pánové přišli do mého bytu. (…) Vím jistě, že jsem se jich i toho dne chtěla za každou cenu zbavit, ale zdá se mi možné, že jsem kdesi v sobě současně alibisticky připouštěla, že kdybych se jim podvolila, nebyl by to v nové politické situaci takový zločin.“
Pod krycím jménem „Klára“ byla nejprve vedena v kategorii „informátor“ a od roku 1961 jako „agent“, spolupráce trvala až do roku 1964. V hodnocení Vojenské kontrarozvědky z roku 1961 se píše: „Spolupracovník ‚KLÁRA‘ byl ke spolupráci s MV [ministerstvem vnitra] získán 13. 11. 1957 na ideovém podkladě. V průběhu spolupráce se projevil jako seriosní, schopný a iniciativní spolupracovník s kladným vztahem k MV. Mezi závadovými osobami na úseku divadel má široké možnosti a předpoklady vzhledem ke své popularitě. Je společenský, inteligentní a snadno si získá důvěru nepřátelského prostředí.“
Svoji spolupráci se Státní bezpečností (StB) Vlasta Chramostová v pozdějších pamětech nezastírala, naopak ji vnímala jako velké pochybení, které se snažila vysvětlit: „Mefisto mi podstrčil čtvrtku čistého papíru a půjčil plnicí pero. (…) Protože jsem chtěla být slavná, chtěla jsem bez překážek uplatnit všechny svoje schopnosti, které se mi přes velký úspěch zdály stále ještě nevyužity, chtěla jsem se někdy dostat do ciziny, cestovat, poznat svět, vydělat si nějaké peníze, ne pořád počítat každou korunu, půjčovat si, někoho živit. Chtěla jsem být taky jednou šťastná.“
V roce 1962 se Chramostová stala členkou Komunistické strany Československa (KSČ). Zvrat v jejím životě nastal v srpnu 1968, kdy nesouhlasila s násilnou okupací země vojsky Varšavské smlouvy. Vystoupila z KSČ a veřejně kritizovala nové stranické vedení Gustáva Husáka a nastupující tzv. normalizaci. Od roku 1969 nesměla natáčet, v roce 1970 opustila Divadlo na Vinohradech a od roku 1972 jí byla zakázána veškerá umělecká činnost.
Byla jednou z prvních signatářek Prohlášení Charty 77 z 1. ledna 1977. Následně se stala jednou z klíčových a nejznámějších postav hnutí Charta 77. Kromě aktivit v disentu, jelikož nemohla veřejně působit ve své profesi, se Vlasta Chramostová zaměřila na pořádání „bytového divadla“. Divadelní představení se konala přímo v jejím bytě a postupně se stala místem setkávání disidentů. Návštěvníci představení však byli často zatčeni a v několika případech i převezeni k výslechu na místo vzdálené několik desítek kilometrů od Prahy, kde byli posléze v noci zanecháni bez pomoci.
Krátce poté, co Chramostová podepsala Chartu 77, se o její osobu začala zajímat Státní bezpečnost. Podle zprávy z června 1980: „Přes prováděná profylaktická opatření Vlasta Chramostová ve své nepřátelské a protisocialistické činnosti i nadále intenzivně pokračuje. Jsou zjišťovány její styky s předními pravicovými exponenty. V jejím bytě v Praze 2, Čelakovského sady 10/433, se konají schůzky a večírky za přítomnosti zmíněných osob (KOHOUT, HAVEL, PAVLÍČEK), které mají vyloženě protisocialistický charakter.“
Od března 1977 Státní bezpečnost vedla k její osobě svazek kategorie „prověřovaná osoba“, od roku 1980 „osobní svazek“ a nakonec od roku 1982 „spis nepřátelské osoby“. Hlavním cílem StB bylo zabránit Chramostové v protirežimní činnosti a společensky ji izolovat.
Státní bezpečnost získala v jejím okolí několik osob ke spolupráci a kontrolovala její činnost zvláštními technickými úkony, například odposlechem bytu, kontrolou korespondence nebo tajnými prohlídkami bytu. V lednu 1989 odeslala Vlasta Chramostová spolu s Libuší Šilhánovou otevřený protest prezidentovi republiky Gustávu Husákovi proti násilným zásahům bezpečnostních složek proti demonstracím v Praze a obě za to byly odsouzeny k trestu odnětí svobody na tři měsíce podmíněně, odloženému na jeden rok.
